Poslání a cíle archívu
Z ryze praktického hlediska by archív měl být k dispozici oblastnímu kartografovi jako podpora rozhodování v eventuálních sporech, podklad pro rozhodnutí o přiznání finanční dotace na mapu a jako názorný výsledek práce kartografů by měl pomoci ke sjednocování pojetí terénu při tvorbě map pro oblastní soutěže.
Z historického hlediska archív dokumentuje vývoj na tomto poli v oblasti.
Spolky, kluby, tělovýchovné jednoty apod. jsou zde souhrnně označovány jako "oddíly".
Fyzická podoba archívu 2002
tak jak byla 5. dubna 2003 předána v krabici L. Hrubému k dopravě Milanovi Bílému:
- 2x černý šanon
- 2x mramorovaný šanon
- soubor ve formátu .xls (Microsoft Excel) na disketě
Archív je dnes uložen u hlavního kartografa oblasti, jehož práci slouží, a navíc též oblast nedisponuje vlastní místností kde by mohl být uložen.
Organizace archívu
Mapy jsou v archívu evidovány ve dvou větvích: jednak podle pořadí, v jakém byly při vzniku do archívu zařazeny a pak předávány archiváři k zařazení; jednak podle oddílů, které ve Východočeské oblasti dosud vydaly své mapy.
Černé šanony ("pořadový archív")obsahují závěsné desky s mapami řazenými podle přidělených evidenčních čísel. Každé desky obsahují 50 map. Posledním pořadovým číslem přiděleným k 31.12.2001 bylo 486, mapa Kočičí hrádek.
Mramorované šanony ("oddílový archív")obsahují závěsné desky s oddílovými mapami. Zde jsou dočasně uloženy neaktualizované původní oddílové seznamy (tabulky) od předchozích archivářů (ponecháno pro možnost před likvidací provést křížovou konfrontaci s generovaným oddílovým seznamem z databáze).
Pořadové číslo slouží pro vnitřní orientaci v archívu a nemá nic společného ani s registračním číslem MNO, ani s Evidenčním číslem z Evidenčního listu mapy. Starší čísla jsou nalepena na mapě jako oranžové samolepky, novější čísla jsou napsána na mapě lihovým centrofixem (vodou nerozpustným značkovačem).
Po rozdělení svazu na oblasti se archív oddílů, které odešly mimo Východočeskou oblast, neaktualizuje.
Zákresy prostorů byly původně prováděny do administrativní mapy měřítka 1 : 200 000, dočasně jsou tyto zákresy přiloženy v oddílovém archívu. Při několikanásobném přemapování často využívaných prostorů ztrácí tento zákres přehlednost a bude vhodnější využít interaktivních metod s využitím Internetu obdobně jako je tomu u vznikajících prezentací (viz Poznámky k databázi). Pro hrubou orientaci slouží zatím pole "obec" v databázi.
Uplatňované zásady
- mapy oddílů, které vydaly jednu nebo minimum map, jsou zařazeny ve společných deskách, uvnitř odděleny označeným listem papíru
- pokud se mapa vyskytuje v archívu jen v jediném exempláři, je přednostně zařazena v "pořadovém" archívu
Historie archívu
Původní formu archívu založil první archivář Václav Vaněk z Jilemnice někdy v 70. letech 20. století v podobě dvojice velkých desek (zhruba formátu B2) se šroubovacím hřbetem. Vkládání přírůstků bylo sice pak poněkud komplikované, ale tímto způsobem bylo možné ukládat většinu velkých map bez přehnutí či skládáni. Problém činily drobné mapy. Aby byly snadno k nalezení mezi většími, bylo nutné je nalepit na čtvrtku pro lepší připevnění mezi svorky.
V jedněch deskách byly mapy řazeny podle archivářem přidělených pořadových čísel. Pořadová čísla byla nalepena ve formě číslovaných malých oranžových štítků. Tyto desky byly provázeny nejprve jen seznamem map v sešitu formátu A4. Čísla byla nakonec přidělována tak, jak mapy "přicházely" (tj. když oddíl předal nějakou starší mapu, která v Archívu chyběla, tak mohla dostat jen následující pořadové číslo). Ve výše zmíněném sešitu zapisoval do záznamu pořadové číslo 326 V. Vaněk. Tomáš Václ(JIL) potom pokračoval do pořadového čísla 374 a zároveň zahájil elektronický zápis, sešit ukončil M. Broulík (PPU6001) pořadovým číslem 377 a nadále existuje seznam jen v digitální formě databáze. Archív vedl M. Broulík od roku 1995 do konce roku 2001; s posledním pořadovým číslem 486.
Ve druhých deskách byly zařazeny mapy podle jednotlivých oddílů tehdejšího Východočeského kraje, oddělené přibližným zákresem jejich území na výstřižku Administrativní mapy Východočeského kraje měřítka 1 : 200 000 a seznamem map oddílu v podobě strojem psaných tabulek formátu A4. Vzniklo tak jakési zrcadlo oddílové produkce. Zde byly mapy označeny také oranžovými štítky stejně jako v prvních deskách, avšak pořadová čísla byla přidělována v rámci oddílu. Toto číslování Broulík později, když byla vytvořena elektronická databáze, zrušil, aby nevznikal zmatek s vícero číselnými řadami.
S přechodem od měřítka orientačních map 1 : 20 000 k 1 : 15 000 ovšem ty největší mapy přesahovaly formát desek a bylo nakonec nutné je přehnout.
Vznik nových oddílů jako např. Slávie Hradec Králové, TJ Turnov, KOB Pardubice a jiných vedl k dělení obsahu tohoto archívu.
Pro snadnější orientaci v archívu a zjednodušení manipulace a skladování rozhodl M. Broulík po oznámení předsednictvu oblasti na konci 90. let o přeformátování archívu do klasických kancelářských šanonů.
Od roku 2002 byl archivářem M. Bílý, k fyzickému převzetí archívu došlo v březnu 2003. V tomtéž roce došlo 15.10. k předání funkce oblastního kartografa včetně archivu J. Doležalovi.
Poznámky k archívu a schvalování prostorů
Schvalování prostorů
Mapy v době vlády komunistů nebylo možné vydávat libovolně. O povolení ke zmapování prostoru mohl oddíl žádat dvakrát ročně VZÚ (Vojenský zeměpisný, později topografický ústav) při MNO (Ministerstvo národní obrany) prostřednictvím mapové komise tehdejšího ČSSOB a každá schválená mapa musela obsahovat tzv. "číslo schváleného požadavku MNO" v tiráži. Stačilo, aby někde v lese stál jediný domeček jako muniční sklad nebo lom jako střelnice a prostor lesa na stovky metrů daleko byl zamítnut. Proto oddíly žádaly zpravidla o několik prostorů v naději, že aspoň jeden zůstane cenzurou nedotčen. Požadovaný prostor se vyznačil na tzv. "Průsvitce", což byl předtištěný pauzovací papír, na který se po přiložení na Základní mapu ČSSR měřítka 1:50 000 vykreslil obrys žádaného prostoru. Nesměl přesahovat 30 km2. Ministerstvu se též odváděly povinné výtisky. Jistá výhoda spočívala do konce 70. let 20. století v možnosti zapůjčení vojenské topografické mapy 1:10 000, která byla zpravidla podrobnější a přesnější, než Základní mapa ČR od tehdejší Geodézie. Později byly k dispozici jen mapy Geodézie, které ovšem mohly vlastnit jen tzv. "socialistické organicace". Od roku 1979 bylo též nutné žádat o povolení mapování prostoru Český úřad geodetický a kartografický (podle tehdejšího zákona č. 46/1971), načež se rychle vžilo, že schválení nebylo požadováno předem.
K archívu
Původní organizace ČSTV (Československého svazu tělesné výchovy) kopírovala administrativní dělení republiky. Východočeskému kraji tedy odpovídal Východočeský krajský svaz orientačního běhu. V 80. letech 20. stol. došlo v Čechách k rozdělení svazu OB na oblasti. Archív tedy původně pokrýval oblast někdejšího Východočeského kraje, později působí jen v okruhu oddílů Východočeské oblasti OB. Archív oddílů mimo oblast se od té doby neaktualizuje.
"Džungle" nastala v přidělování čísel od skončení povinné registrace MNO někdy v roce 1990 do roku 1995. Se zrušením schvalovací povinnosti se přestaly povinné výtisky vojákům zasílat. Jako závazný údaj se ve směrnici objevuje evidenční číslo povinně od r. 1997.
Občas se nepodařilo v archívu včas zachytit vznik nových oddílů, tak jsou pak dodatečně přeřazeny mapy původního oddílu do složek nově vzniklého, například rozdělení původně RH HK na PHK a SHK v roce 1985.
V roce 1995 došlo k mýlce, když předchozí archiváři zpočátku přidělili číslo oblasti 07 (Vysočina), zatímco Východočeská oblast byla již přečíslována na 06. Evidenční číslo však zatím není používáno v databázích k jednoznačné identifikaci mapy.
Organizace databáze (software)
Databáze nahradila původní seznam, zapisovaný od počátku evidence do sešitu.
Databázi map tvoří (k 31.12.2001, 486 pořadových čísel, 571 záznamů) soubor programu Excel (vycarch.xls) s následující strukturou polí:
- poř. č.: přidělené archívní pořadové číslo mapy
- ev. č.: u starších map číslo schváleného požadavku MNO, u novějších map evidenční číslo mapy ČSOB (upřednostňuje se)
- název mapy tak, jak je vytištěn na mapě
- rok vydání mapy
- měřítko mapy v tisících
- ekvidistance: interval vrstevnic v metrech
- plocha zmapovaného prostoru v kilometrech čtverečných
- klub: vydavatel mapy
- obec: název některé obce v prostoru
- kresba: kresliči mapy
- mapaři: kartografové mapy, terénní práce
- správce mapy, pokud byl uveden (novější mapy uvádějí v tiráži)
Podrobnější informace viz "Poznámky k databázi".
Historie databáze
Na počátku 90. let začali v Jilemnici zadávat mapy obsažené v archívu do počítače ve formě databáze.
Miloš Broulík (s přispěním archívu rodiny Fenclovy a Jana Kaplana) zpracoval v roce 1989 první databázi československých map, načetl do ní Kynčlův seznam a sloučil. Další významný příspěvek do databáze byl v roce 1992 od Pavla Dudíka, výpis z jeho archívu Broulík do své databáze (čeština v kódování Kamenických, dBase IV) zařadil. To byl základ pro další práci. Dalším zdrojem byly sborníky map a ostatní informace ČSOB.
Broulík provedl fyzickou kontrolou archívu a porovnáním s tehdejší jeho databází byly zjištěny mapy Vč. oblasti, které vůbec v archivu nejsou. Následoval pokus o jakousi "inventarizaci" - byly předány nebo rozeslány seznamy oddílům ke kontrole. Odezva byla minimální, upřesněných seznamů se vrátilo minimum.
Aktualizací by se obsah databáze měl postupně blížit 100 %, takový souhlas bude pro obtížně dostupná data (mapy) nesnadno dosažitelný.
Poznámky k databázi
Databáze neobsahuje interaktivní nástroje, kterými by bylo možné geograficky identifikovat prostor mapy, jako to částečně umožňuje svazová databáze.
Databáze není úplná, již po porovnání s Broulíkovou databází (viz Historie databáze) se objevily nezařazené mapy. Po zveřejnění databáze svazového archívu (Centrum historie OB Zlín, Z. Lenhart) je možné srovnat obě databáze.
Východočeská databáze původně vznikala v prostředí dBase pod MS DOS, kde z různých důvodů nebyla využívána maximální povolená délka pole, proto jsou některá data zkrácena. Po transformaci do prostředí Windows používá Excel pohyblivou délku.
Poznámky k jednotlivým polím databáze:
Pořadové číslo mapy
Pole obsahuje pořadové číslo mapy v archívu. V databázi je ovšem více položek - mapy které nemají pořadové číslo, byly načteny z porovnávacích databází (viz shora) a z větší části jde o mapy v archívu oblasti chybějící a bude nutné je prověřit a do archívu dodat.
Evidenční číslo
U starších map je uvedeno max. čtyřmístné číslo schváleného požadavku MNO, u novějších map se upřednostňuje sedmimístné evidenční číslo mapy ČSOB. V zásadě by bylo možné zpětně přidělit tato čísla i starším mapám, z praktického důvodu porovnání se skutečnou mapou je lepší uvést číslo jen u té mapy, která jej má skutečně vytištěno.
Název mapy
U map z archívu tak, jak je vytištěn na mapě, delší názvy jsou zkráceny. Za některými názvy je údaj E1 apod., vyjadřující snahu uvést ve které etapě vícedenních závodů byla použita. Okrouhlá závorka ) na konci názvu znamená že mapa (podle svazové databáze) neobsahuje natištěný název mapy.
Rok vydání mapy, pokud je vytištěn, jinak z data zařazení do databáze.
Měřítko mapy zapsáno v násobcích tisíce (např. 3 znamená 1 : 3 000, 1 : 3 500 apod.).
Ekvidistance znamená interval vrstevnic v metrech, bez desetinných míst.
Plocha zmapovaného prostoru v kilometrech čtverečných. U starších map byla výměra počítána přes čtvercovou síť. Výjimečně (zejména geodety) byla měřena přesně pomocí planimetru. Pokud je uvedena, je většinou opsána z Evidenčního listu (dříve Hlášenky…). Kupříkladu 336 Pelíšek východ (PPU) má uvedeno 18,5 km2, což je zřejmě součet "východ + západ". S nástupem počítačového kreslení map programem OCAD je snadné vydávat různé kompilace map, proto naopak nebude snadné usuzovat na skutečně zmapovanou plochu pro účely statistiky.
Klub - uveden vydavatel mapy zkratkou podle adresáře ČSOB. U starších map bez tiráže nesnadno k určení, mapy vydávaly i různé jiné organizace. U novějších map zpravidla oddíl.
Obec - u starších map je nejprve uvedena zkratka bývalého okresu (PU, HK apod.) plus název některé obce v prostoru, u novějších pouze název obce.
Kresba - zahrnuje autory kresby. Starší mapy často kreslila jedna osoba, programem kreslené mapy často kreslí po sobě každý mapař.
Mapaři - zahrnuje autory polních prací. Ze starších map není zřejmé, kdo mapoval - bývá uvedeno "zpracoval oddíl". Často zpracovalo více autorů, pak v původní databázi limitované pole obsahuje jména ve zkráceném tvaru, mohl vypadnout mapař, který se nevešel do původního pole.
Správce je v novějších mapách povinná položka tiráže, u starších map zpravidla totéž co oddíl. Doplněno u minima map.
Podle posledního záměru Archívu O-map ČSOB (Zlín, Lenhart) budou mapy skenovány a zakreslovány do interaktivní mapy republiky na Internetu. Podobný princip by bylo možné použít i zde, otázkou zůstává účelnost vytvářet další systém, pokud by bylo možné propojit odkaz na tuto interaktivní mapu.
Stejný princip využívá největší amatérský sběratel map Dr. Kuchař z Prahy ve své databázi.
Archív, evidence map ČSOB a Internet
Budování archívu v současných podmínkách závisí dosti na dobrovolnosti oddílů - vydavatelů map. Mapová rada dala sice formálně k dispozici "Směrnici pro tvorbu a evidenci map ČSOB" z 21. dubna 2001 jako základní dokument, ovšem pokud si někdo chce vydat mapu na vlastní náklady, neexistuje nástroj, kterým ho donutit odevzdat mapy do archívu.
"Hlášenky", dnes "Evidenční listy" se přetransformovaly z dřívějších dokumentů někdy v polovině 90. let a od roku 2000 existují v digitální podobě na Internetu ČSOB. Informace o přidělených evidenčních číslech v oblasti se snad již ujala na jejích stránkách, oblastní kartograf by měl připravovat a sledovat aktualizaci. Vydávané mapy jsou povinně odevzdávány též do Archívu ČSOB (viz zmínka o něm výše). Práce archiváře by tedy měla spočívat v porovnání těchto zdrojů s vlastním archívem.
Stálo by za pokus pro doplnění databáze map Východočeské oblasti zveřejnit chybějící mapy na stránce oblasti a vyzvat zápisem oddíly, aby dle seznamu dodaly oblastnímu kartografovi mapy do archívu.
Ochrana archívu
Archív map je unikátním dokladem mapové tvorby v oblasti, podobných souborů map asi neexistuje mnoho ani mezi soukromými sběrateli. A není dodnes stoprocentně jisté, jestli jej lze formálně prohlásit za podmnožinu archívu ČSOB v Centru historie OB ve Zlíně.
Východočeská oblast má největší členskou základnu v republice, oddíly schopné pořádat mezinárodní a vícedenní závody, rozvětvenou oblastní soutěž a proto vydává relativně velké množství map.
Fyzicky leží archív "někde" u oblastního kartografa, zasloužil by ovšem bezpečnou schránku alespoň v podobě nehořlavé skříňky.
Seznam rozpracovaných úkolů
v archívu
- vyřadit ze šanonů oddíly jiných oblastí: Vysočiny (CHT, CTB, HVC) a Ještědské oblasti (TUR), dosud byly vyřazeny jen mapy, které neměly již přiděleno pořadové číslo archívu
- zveřejnit chybějící mapy v archívu a tlačit na jejich předání do archívu
- vytisknout aktuální oddílové seznamy map do této části archívu a zlikvidovat vložené tabulky
- možná vrátit Hejdůšek (JPU) do LPU, tam byla mapa vydána, i když mapovali vojáci
- dle uvážení přidělit samostatné desky oddílům, které mají dosud svou mapu ve společných deskách
v databázi
- pokračovat v doplňování jmen kartografů, rozlišit rozdílné klany (Langrové, Nožičkové, Fenclovi…)
- doplnit diakritiku ve sloupci obec a odstranit okresy
- dokončit ve sloupci "ev. č." nahrazení schvalovacího čísla MNO číslem evidenčním u map, které už jej mají v tiráži (týká se především map do období krátce po revoluci)
- aktuálně porovnat databázi východočeskou se Svazovým archívem
Návrhy:
- bylo by vhodné prezentovat databázi na oblastních stránkách tak, aby se s ní dalo pracovat (vyhledávat mapy a správce, apod.)
- připravit na Internetu automat na přidělování čísel - žadatel by se přihlásil, vyplnil formulář a automat by mu přidělil číslo a poslal by informační e-mail obl. kartografovi nebo na stránku s přidělenými čísly
- pro účely rozhodování o "právu" na prostor by teoreticky bylo možné využít "pořadový" archív k přetřídění podle zájmových lokalit (například oblast Turnova, Nové Paky), tj. vytvořit samostatné desky pro danou lokalitu
- stálo by za úvahu, zdali nevyžádat mapy oddílů stojících nyní mimo oblast a aktualizovat tak celou plochu původního kraje, kdyby to mělo přispět k řešení lokálních sporů (například v Českém ráji SJCxTUR)
Zpracoval 21.prosince 2003
Ing.Miloš Broulík
|
