|
ZASEDÁNÍ MAPOVÉ RADY (Brada, 10.11.01)
|
|
|
Novinky na zasedání Mapové rady na Bradech 10. listopadu 2001.
Podzimní zasedání mapové rady se konalo v již obvyklém období po skončení závodní sezóny
paralelně během základního školení kartografů na Bradech u Jičína. Smutné je, že oblastních
kartografů se sešlo z 11 pouze 6.
Termín zasedání byl zároveň posledním termínem k vrácení dodaných fólií na reklamaci, která
je řešena opět prostřednictvím firmy Vavrys.
Aktualizace mapové směrnice
Nejdůležitějším bodem byl výklad nové "Směrnice pro tvorbu a evidenci map ČSOB", která již
platí od 1. července 2001 a nahrazuje starší verzi z roku 1997. Výklad provedl předseda Mapové rady Jan Langr, zpracovatel mnoha připomínek z období její přípravy.
Diskuze směřovala k vyjasnění technických detailů a postupu oddílových kartografů při tvorbě tiráže mapy.
Směrnice odráží dosavadní vývoj především v oblasti kreslení map v programu OCAD (je jím kresleno letos 100 % map), používání systémů "elektronické průkazky"
(respektive náhradního ražení při její poruše) a soustavné evidenci map založením svazového archívu map v roce 1995. Objevují se v ní nové pojmy jako "mapy nové",
"mapy obnovené", "lokalizační soubor mapy". Posledně jmenovaný termín poněkud oživil diskuzi, ovšem je dalším logickým vyústěním požadavků věku digitalizace.
Od příštího roku totiž bude vydavatel mapy odevzdávat miniaturní OCADovský soubor, který ponese souřadnice dvou stanovených bodů v oblasti zmapovaného prostoru.
Do budoucna by měla tato drobnost zajistit jednoznačnou identifikaci prostoru v GIS. Nepředpokládá se zpětné přiřazování souřadnic starším mapám, i když ani to není
vyloučeno, prohlížíme-li například databázi orientačních map pana Kuchaře. Získat obraz mapy kliknutím myši na zájmový prostor a zároveň veškeré údaje o mapě včetně
správce je dohledným cílem.
Směrnice se rovně vyrovnává s nástupem xerografických metod rozmnožování map, které dnes tvoří nezanedbatelnou část produkce. Každá mapa která přesáhne nákladem
100 kusů podléhá evidenci.
Klíč je v (zámku) manuál
Významným počinem Mapové rady po letech je vydání metodického dopisu Tvorba map pro orientační běh. Konečně jsme se dočkali vydání uceleného materiálu, který navazuje
na historické dopisy po zásadní revoluci v kartografickém zpracování - nástupu CADovských technologií tvorby map, v orientačních vodách především OCADu. Brožura je ve
13 kapitolách průvodcem zrodu mapy, od legislativních otázek přes získání podkladových materiálů, organizaci mapovacích prací po finální kresbu a tisk mapy. Kdykoli je
možné nalézt kapitolu, která poskytne začínajícímu mapaři oporu v cenných informacích pro fázi tvorby mapy, ve které se právě nachází. Nechybí ani kapitoly rozšiřující
znalosti nad rámec nutných poznatků pro zrod nové mapy, kontakty a internetové odkazy na související webové stránky. Publikaci vytvořili přední čeští orientační kartografové
s dlouholetou praxí nabytou mnoha desítkami zpracovaných map po celou dobu existence tohoto sportovního odvětví v našich krajích.
Poněkud nezvyklé je začlenění klíče ISOM 2000 přímo do brožury narozdíl od předešlých vydání díla, kdy seznam mapových symbolů tvořil vždy samostatnou přílohu, kterou si
mohl vzít nováček na bitevní pole své nové mapy. Dnešní technické prostředky však jistě umoňují zkopírovat nebo vytisknout si tuto pasáž samostatně.
Tužky netřeba
Většina letitých kartografů jistě u s úlevou zaznamenala, že příchod ISOM 2000 neznamenal vzít tužku a provádět významné škrty v dosavadním klíči mapových značek. V zásadě
lze po prostudování nového klíče použít starší verzi a ironií zůstává, že některé dřívější zásady velikostí značek a tloušťky čar se po dosavadních zkušenostech jeví přehlednější,
než jak je zobrazuje nový klíč.
Steineggerův OCAD reaguje přirozeně na ISOM 2000 novou sadou značek, kterou lze volně stáhnout na webové stránce programu. Potíže však nastávají, když chceme "natáhnout" mapu
s původními symboly do souboru s nastavenými symboly ISOM 2000. Kdo nechce intuitivně experimentovat, může sáhnout po publikaci Tvorba map pro orientační běh, která spatřila světlo
světa na jaře roku 2001 a je k dispozici za cenu 50,- Kč na sekretariátu ČSOB. Odpovídá i na tuto problematiku.
Zásadním a téměř "odvěkým" problémem tedy stále zůstává ztvárnění terénu v mapařově podvědomí, jeho cit pro generalizaci a vyzdvihnutí důležitých detailů, co jistě nevyřeší žádný
seznam symbolů ani sebelepší příručka. Můžeme si jenom přát, aby probíhala celosvětově výměna mapařů na všech kontinentech "poznamenaných" orientačním během a stabilizovala se
názorová jednota na transformaci terénu do jeho obrazové podoby. Organizace školení začínajících kartografů je účelnou investicí v tomto směru.
Parkáč po svém
Nové disciplíny, které přineslo poslední desetiletí orientačního běhu, mají dnes u své místo i v mapovém klíči ISOM 2000. Nejsledovanější v tomto ohledu je vývoj v parkovém orientačním
běhu. Nahlédneme-li do obsahu klíče zobrazujícího tuto disciplínu, zjistíme velmi chudý obsah. Parkový závod se odehrává ve specifickém prostředí daného města. To je tvořeno jeho
infrastrukturou, architektonickým pojetím a geografickou polohou. Zdá se že není dosud možné sjednotit okruh symbolů, který by vyhovoval libovolnému prostředí. Zůstává tedy nadále na
fantazii pořadatelů a jejich kartografů, jak zvládnou zobrazení svého prostoru a představí jej závodníkovi.
Výzvou byl návrh zásad pro mapování a sady značek pro parkový OB, který představil Tom Novák v roce 2000 na podzimním zasedání Mapové rady. Jeho výzva se však dosud nesetkala s velkou
odezvou. Proto ani Mapová rada, která se sešla v listopadu 2001 na Bradech u Jičína, se nezabývala tímto odvětvím orientačního běhu. Bylo pouze konstatováno, že teprve další vývoj přinese
očekávanou standardizaci, rozhodně značky pro klasický OB nejsou často ve svém významu použitelné.
Trable s fólií
Digitální zpracování informací v mnoha odvětvích průmyslu odzvonilo hromadnému používání fólií pro reprodukci a další účely. Tištěné spoje už se nekreslí na fólie před zmenšováním na matrici,
tiskárny dokážou dnes již vytvářet matrici přímou metodou bez osvitek, katastrální úřady zdigitalizovaly větinu svých map. Dříve úzkoprofilové dovozové materiály (mladší ročníky prominou že neví
o čem je řeč) se obtížně nakupovaly stejně jako dnes z již popsaného důvodu. Přesto používání fólií v mapařské praxi zdomácnělo a používá se celosvětově. Zpracované podkladové mapy jsou překryty
fólií na kterou kartograf maluje originál mapy, určený pak ke skenování. Důležitou vlastností fólie je její rozměrová stabilita za tepelných i vlhkostních změn a mechanická odolnost. Není ovšem
fólie jako fólie.
A tady může být kámen úrazu. Chemické složení a fyzikální vlastnosti mohou způsobit, že dvě fólie na pohled stejné, se diametrálně liší při pokusu psát na ně za jiných než laboratorních podmínek.
Některé fólie nepřijímají barvu polymerní tuhy za mrazu či vlhka. Proto musí mapař u neznámé fólie vždy provést zkoušku aby nebyl v lese nepříjemně zaskočen.
V roce 2001 byla nakoupena pro potřeby OB fólie, její vlastnosti byly předem testovány. Dodavatel však dodal role na první pohled stejné, ve skutečnosti šlo o dvě značky. Zatímco fólie obchodního
označení OZALID spolehlivě přijímá kresbu za širokého rozmezí povětrnostních podmínek, na fólii typu MULTIPLAN už nelze prakticky psát za vhlka.
Podobnou "hrozbu" představují i barevné tuhy, používané pro kreslení na fólii. Každý mapař by si měl ověřit vlastnosti tuhy, kterou používá. Některé druhy lze snadno smazat za mokra, tuhy se ve
vodě rozmáčejí. Nejlepších vlastností dosahují polymerní tuhy japonské provenience. Nejzákeřnějí byla shledána modrá tuha neznámého výrobce, její kresba vystavená slunečnímu záření po několika
hodinách mizí.
Připravil:
Miloš Broulík
|
|
